Naše včelařství

Včelaříme od roku 1988. Momentálně chováme okolo 40 včelstev.

Máme dvě včelnice a obě jsou umístněna na úpatí brdského hřebene na rozhraní lesů a luk a polí.

Včelaříme v nízkonástavkových nezateplených úlech rámkové míry 39 x 17 cm. Všechny úly jsou naší domácí výroby.

V době medobraní svážíme na přívěsném vozíku za autem celé nástavky s mednými plásty zbavené včel domů do medárny a tam je v klidu bez obtěžování včelami vytáčíme. K tomu máme medomet o průměru 600mm opatřený potravinářskou epoxydovou barvou se zvratným kazetovým antikorovým vřetenem na šest rámků. Odvíčkováváme ručně a med po přecezení ukládáme do plastových kbelíků, které kupujeme v místní pekárně.

Jarní, květový med vytáčíme asi týden po odkvětu řepky a určité množství rovnou pastujeme. Pokud příroda poskytne i lesní medovicový med bývá velmi kvalitní a aromatický. Poslední medobraní bývá po 20. červenci. Pak už na Dobříšsku přichází snůška jen ojediněle a obyčejně slabší. Na tu již nečekáme.

Krmit na zimu začínáme v podletí a to  15 až 18 kg na včelstvo a s krmením končíme již kolem 20. srpna. Včelstva jdou do zimy silná a zbývá už jen ošetřování proti roztoči Varroa destructor.                                                                                                                                                          Teď promluvíme my se Sárou.Takže našeho páníčka zahlídneme vždy ve velkém mumraji lítajících včeliček a pozorujeme vše z uctivé vzdálenosti,abychom nepřišly k úrazu včelím žihadlem,ale jinak se jich moc nebojíme! Když zrovna nejsme všichni na cestách nebo nejezdíme všichni na kole i se Sárou,nebo neplaveme v nějakém rybníku,tak se se Sárou touláme v lese na houbách nebo lítáme po loukách  za talířem. To se Sáře moc líbí,ale nejradši je zapřažená na kole s páníčkem nebo s paničkou !Jo a také se moc ráda jen tak válí v tekoucích vodách. Potoky,říčky a tak.Také vyrážíme společně s kamarády z Klubu Českých horských psů na společné výlety. Je to paraáda,když se sejde 10 i 12 psů a jsou ve svém živlu stranou civilizace.Běhají společně po lesích i loukách,jak se jim zamane,ale občas musí i své páníčky poslechnout a srovnat se do latě !! Také se občas ukážeme na nějaké výstavě,jestli jsme ještě krasné a toužíme po odměně,ale ještě více se chceme vidět se svými psími a lidskými kamarády a popovídat si o psím i lidském životě.Pokračování příště. Někdy!